Ticho před bouří: Kauza Bitcoin a podivné odvolání Davida Uhlíře
David Uhlíř, bývalý ústavní soudce s letitou reputací odborníka na ústavní právo, byl jmenován do čela vyšetřování největší kryptoměnové kauzy v české historii – případu 468 bitcoinů, které stát přijal od odsouzeného kriminálníka Tomáše Jiřikovského. Na první pohled symbolická spravedlnost. Ve skutečnosti? Možná past.

Spojení s kauzou Dozimetr a hrozba pro jediného svědka
Uhlíř měl připravit zprávu, která by vyhodnotila právní platnost tohoto daru, jeho možný kriminální původ a naznačila odpovědnost konkrétních osob. Místo závěrečné zprávy však veřejnost obdržela jen suché oznámení o "naplnění úkolu". Uhlíř končí. Bez vysvětlení. Bez výstupu. A jak to v Česku bývá – bez následků. Zatím.
Kryptoměnový dar – zázrak, nebo trojský kůň?
Dar v podobě stovek bitcoinů, dnes v hodnotě přes miliardu korun, měl údajně vylepšit rozpočet státu. V pozadí ale zní otazníky: lze přijmout majetek, který pochází z trestné činnosti? Co když se jedná o prostředek k legalizaci výnosů? Proč stát nezpochybnil legálnost převodu?
Právě těmito otázkami se měl David Uhlíř zabývat. A podle důvěryhodných zdrojů skutečně připravoval zprávu, v níž měl označit přijetí daru za neplatné. Právní názor, který by mohl rozklížit nejen platnost převodu, ale i politickou odpovědnost těch, kdo o přijetí rozhodli. A tady začíná být situace nebezpečná.
Kauza Dozimetr 2.0? Stejné stíny, jiné kulisy
Pokud si myslíte, že kauza Bitcoin je jen o kryptoměnách, jste na omylu. V pozadí se podle investigativních novinářů i bezpečnostních expertů objevují stejná jména a vazby jako v nechvalně známé kauze Dozimetr – ovládání veřejných zakázek, propojení na politiky, manipulace s justicí. Staré praktiky v novém kabátě.
Zatímco v Dozimetru svědci umírali, mizeli nebo ztráceli paměť, v bitcoinové kauze zatím padl jen jeden – David Uhlíř. Ne fyzicky, ale profesně. Odvolán bez jasného důvodu, bez možnosti prezentovat své závěry. Oficiálně mu byla vyplacena jen část sjednané odměny. Neoficiálně – byl umlčen.
Proč byl skutečně odstraněn?
Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že Uhlíř skončil, protože nastavil "mechanismy kontroly". Jenže ty měl do srpna doplnit o závěrečnou zprávu. Ta nevznikla. Proč?
Někteří experti se domnívají, že důvodem bylo to, co chtěl ve zprávě napsat: že dar byl právně neplatný, že stát přijal výnos z trestné činnosti a že konkrétní úředníci – možná i bývalý ministr Blažek – nesou odpovědnost. S takovými závěry se ale v politickém zákulisí nehraje. Tady se odměňuje loajalita, ne pravda.
Hrozí Uhlířovi nebezpečí?
Možná. Z historie víme, že ti, kdo odhalovali politicko-kriminální vazby, často čelili zastrašování, dehonestaci nebo přímo fyzickému ohrožení. V případě Uhlíře nejde o žádného začátečníka. Ale právě jeho autorita a nezávislost ho činí nebezpečným. Pokud by šel s pravdou ven, mohl by spustit lavinu.
A právě proto je důležité ptát se: Co se skutečně stalo mezi červnem a červencem? Kdo rozhodl o jeho odvolání? Co všechno měl ve zprávě napsáno? A co ví, co ještě neřekl?
Závěr: Mlčení je součást systému
Uhlíř zatím mlčí. Ještě žije. Ale pokud i on zmizí z veřejného prostoru, bude to další potvrzení, že český stát se bojí pravdy. A že ve hře nejsou jen bitcoiny, ale důvěra v právní stát jako takový.
Možná by se měl sám Uhlíř přihlásit veřejně. Možná by mu měl prezident poskytnout ochranu. A možná je už pozdě. Protože jednou se o této kauze bude psát stejně jako o Dozimetru – jako o příběhu, který jsme nechali utopit v mlčení.