Trumpovy globální sankce: Jak by mohla vypadat nová studená válka
Scénář geopolitického vývoje při extrémním uplatnění americké sankční politiky. Kdyby Donald J. Trump splnil své výhružky světu a rozhodl se, že jakýkoli obchod s Ruskem bude znamenat sankce ze strany USA, došlo by k největšímu globálnímu otřesu od konce druhé světové války. Tento krok by zasáhl nejen Rusko, ale především jeho obchodní partnery – mezi nimi Čínu, Indii, Turecko, SAE, Brazílii, ale i některé členské státy EU, například Maďarsko či Slovensko. Ovšem zdaleka to neznamená, že se tím vše vyřeší a všichni začnou poslouchat zas USA. On by budoucí vývoj totiž nebyl vůbec přívětivý. Níže je přehledná teoretická časová osa vývoje situace, jak by se mohla událost realisticky vyvíjet.

4. čtvrtletí 2025: Trump oznamuje „sankční doktrínu“
-
Krátce po vypršení ultimáta Trump vyhlašuje tzv. Totální sankční režim – tedy sekundární sankce na všechny firmy a státy, které obchodují s Ruskem.
- Dotčené jsou Čína, Indie, Turecko, Brazílie, Jihoafrická republika, Maďarsko, SAE, Egypt, Pákistán, Srbsko, Vietnam, atd. – de facto většina ne-západního světa.
-
USA hrozí vyloučením ze systému SWIFT, zmrazením aktiv, zákazem vstupu na americké trhy a omezením přístupu k dolaru.
- Země EU jsou rozdělené – některé se snaží udržet obchodní neutralitu (Maďarsko, Slovensko), jiné USA podporují.
-
Na trzích propuká panika. Cena ropy a plynu prudce stoupá, dolar posiluje, ale akciové indexy klesají.
- Čína reaguje proti-sankcemi a označuje krok USA za "ekonomický terorismus".
1. čtvrtletí 2026: První vlna odporu a chaos v EU
-
Čína, Indie a Turecko otevřeně odmítají výzvu USA. Označují ji za „ekonomickou agresi“.
- Západní firmy (zejména z EU) masivně tratí kvůli přerušení obchodních vztahů s "potrestanými" zeměmi. Evropský průmysl trpí, zejména Německo.
-
Evropská unie je rozdělená. Německo se snaží lavírovat, Maďarsko a Slovensko sankce otevřeně odmítají. Evropská komise hrozí vnitřními sankcemi proti neloajálním členům.
-
Americké ministerstvo financí začne sankcionovat konkrétní firmy – např. indické ropné společnosti nebo turecké banky.
-
Mezinárodní obchod se začíná dezintegrovat, globální dodavatelské řetězce jsou narušeny, je nedostatek surovin (hnojiva, titan, palladium, ropa).
- Inflace v USA i EU roste, Fed a ECB ztrácí kontrolu nad měnovou politikou.
2026: Vznik nové aliance
-
BRICS+ svolává krizový summit, na němž je založena alternativní ekonomická struktura:
-
Nová mezinárodní digitální měna (např. „Aurora“),
-
Vlastní platební systém jako alternativa k SWIFTu,
-
Obchodní smlouvy založené na národních měnách nebo zlatě.
-
- Zrychlená integrace Eurasie – Čína, Rusko, Írán, Indie a další státy rozšiřují spolupráci, staví nové infrastruktury (např. silnice a ropovody mimo západní sféru).
-
Země globálního Jihu (např. Jižní Afrika, Egypt, Brazílie) se připojují. USA ztrácí vliv v Africe a Latinské Americe.
- USA ztrácí vliv ve strategických regionech – Jižní Amerika se přiklání k Číně, Blízký východ posiluje vlastní autonomii (např. Saudská Arábie se orientuje více na Peking než na Washington).
-
Západní firmy (zejména z EU) masivně tratí kvůli ztrátě trhů.
-
Začíná akcelerovaná de-dolarizace.
- EU je rozštěpená, část se přiklání k USA, část usiluje o samostatnost a pragmatismus (už ne pouze Maďarsko a Slovensko).
2027–2028: Hospodářské a technologické rozdělení světa
-
Svět se dělí na dva hospodářské bloky:
-
Západní blok: USA, Kanada, část EU, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie.
-
Nezápadní blok: Čína, Rusko, Indie, Turecko, Írán, Brazílie a další.
-
- Obchodní války se stávají trvalým stavem, dochází k omezení technologií, blokaci internetu, zavedení "digitálních hranic".
-
Evropa čelí energetickému kolapsu. Část států začíná tacitně spolupracovat s Ruskem i přes sankce.
- Ztráta dominance dolaru – alternativní měny a systémy (např. BRICS coin) získávají na významu.
2029–2030: Stabilizace bipolárního světa
- Západ čelí stagnaci, zatímco nové aliance rostou díky přístupu k surovinám a pracovní síle.
-
Západní svět se uzavírá, postupně se snaží lokalizovat výrobu a obnovit soběstačnost.
-
Nezápadní blok buduje vlastní obchodní infrastrukturu – zboží „made in Eurasia“ dominuje trhu v Asii, Africe a Jižní Americe.
-
Dolar se používá méně než 45 % ve světovém obchodu. Je ohrožen jeho status světové rezervní měny.
-
USA si udrží vojenskou převahu, ale jejich ekonomická a kulturní dominance oslabuje.
Dlouhodobé důsledky
-
Konec globalizace, jak jsme ji znali.
Místo jedné propojené globální ekonomiky vzniknou dva až tři nezávislé systémy. -
Ztráta kontroly nad globálním řádem.
USA nebudou schopny nadále vynucovat „pravidla hry“ bez souhlasu ostatních mocností. -
Oslabení Evropy.
Rozštěpená a energeticky vyčerpaná Evropa se stane méně relevantním hráčem. -
Návrat k protekcionismu a blokové politice.
Mezinárodní spolupráce ustoupí konkurenci a ideologické polarizaci.
Závěr
Zavedení celosvětových sekundárních sankcí vůči obchodníkům s Ruskem by vedlo k ekonomické a geopolitické seismické vlně, která by přetvořila světový řád. Místo izolace Ruska by došlo k izolaci Západu a urychlení multipolárního světa, kde USA již nehrají jedinou rozhodující roli.
Trump by možná tento krok chápal jako „ukázku síly“, ale ve výsledku by to byla spíše poslední známka ztráty globálního monopolu moci.
Přesně toto rozhodnutí by v konečném důsledku Rusko a Čína uvítali a možná na to čekají. Trump momentálně oslněn svoji pseudosílou, kdy mu Evropa kejvla na vše co si nadiktoval si nemusí uvědomovat následky svých činů. Rusko, ani Čína nejsou země, které by podlehli tlaku, zdrojů i pracovní síly mají více než dost a jsou zvyklí se uskromnit, jejich režimy jsou na rozdíl od Evropy a USA na takový scénář připraveni a mají s tím veliké zkušenosti.